Aurora Panzica

Vzdělání

Aurora Panzica se jako medievalista, specializuje na studium rukopisných pramenů, zejména v oblasti přírodní filozofie. Studovala středověkou filozofii, paleografii a středověkou latinu na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku, kde v roce 2015 ukončila studium. Následně na téže univerzitě získala certifikát o specializaci v oboru medievistiky (2016) a doktorát v oboru středověké filozofie (2020).

Afiliace

V současné době je držitelkou postdoktorandského stipendia na mobilitu od Swiss National Science Foundation (FNS). Je přidruženou vědeckou pracovnicí na SPHère (CNRS, UMR 7219) a na částečný úvazek působí v Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení Akademie věd ČR. Je řádnou členkou International Society for the Study of Medieval Philosophy (SIEPM) a Italian Society for the Study of Medieval Philosophy (SISPM).

Aurora res

Výzkum

Její výzkum, který je založen na zkoumání nepublikovaných rukopisných pramenů, zahrnuje dějiny středověkého aristotelismu, zejména pokud jde o recepci Aristotelovy přírodní filozofie.

V posledních několika letech zkoumala recepci Aristotelovy Meteorologie na latinském Západě, se zvláštním důrazem na pařížskou tradici a její vliv na středoevropské a východoevropské univerzity. V rámci toho připravila kompletní edici první redakce Oresmeho Otázek k Aristotelově Meteorologii a částečnou edici druhé redakce Oresmeho textu, jakož i Otázek Alberta Saského k Aristotelově Meteorologii. V současné době připravuje v rámci mezinárodní sítě Radulphi Britonis Opera omnia kritickou edici Radulphových Otázek o Aristotelově Meteorologii a také kritickou edici italského přepracování Radulphova textu z první poloviny 14. století.

Souběžně s tímto výzkumem se zabývá via antiqua v patnáctém století, zejména díly pařížského mistra Johannese Versorise a jejich šířením a přepracováním na středoevropských univerzitách. Pro tento výzkum má zvláštní význam pražská univerzita, která byla prvním centrem šíření těchto děl ve střední Evropě.

V poslední době se začala věnovat tradici Pseudo-Aristotelových Problemat na latinském Západě, a to zejména Problematům probíraným v univerzitních komentářích. V současné době připravuje kritickou edici problemat pojednávaných v Otázkách k Aristotelově Meteorologii od Blasia z Parmy a Actalda z Aversy. S cílem shromáždit síť badatelů ochotných zkoumat tuto tradici organizuje ve spolupráci se Sabine Rommevaux, ředitelkou SPHère (CNRS, UMR 7219), sérii workshopů.

Soupis a analýza rukopisných pramenů tvoří jádro jejího přístupu a výzkumných zájmů. Z tohoto důvodu uskutečnila řadu výzkumných pobytů v evropských knihovnách (mezi nimi Vatikán, Vatikánská knihovna; Florencie, Biblioteca Nazionale Centrale; Paříž, Bibliothèque Nationale, Bibliothèque Mazarine; Krakov, Jagellonská knihovna; Vratislav, Biblioteka Uniwersytecka; Erfurt, Amplonská knihovna; Berlín, Staatsbibliothek; Mnichov, Bayerische Staatsbibliothek; Lipsko, Universitätsbibliothek; Praha, Archiv Metropolitní kapituly, Národní knihovna). V Akademii věd ČR je v současné době pověřena přípravou nového soupisu komentářů k Aristotelovi v pražských knihovnách (2022-2025).

Stipendia a ocenění

Od roku 2015 získala několik výzkumných stipendií a grantů Švýcarské národní vědecké nadace (Doc. Ch; Early Post Doc Mobility; Post Doc Mobility) a Akademie věd ČR (Josef Dobrovský). Od září 2020 do července 2021 byla rezidentkou Švýcarského institutu v Římě. V roce 2021 byla její doktorská práce oceněna Vigenerovou cenou Filozofické fakulty Univerzity ve Fribourgu.

1. Recenzované knihy

1) A. Panzica, Nicole Oresme, Questiones in Meteorologica de ultima lectura, recensio parisiensis. Study of the Manuscript Tradition and Critical Edition of Books I-II.10 , Brill, Leiden/Boston, 2021 (Medieval and Early Modern Philosophy and Science, 32); ISBN: 978-90-04-46140-6; https://brill.com/view/title/59852 .

Review: J. Celeyrette, in Revue des Questions Scientifiques 2022.

2) A. Panzica, De la Lune à la Terre: les débats sur le premier livre des Météorologiques d’ Aristote au Moyen Âge latin (XIIe-XVe siècles) , forthcoming in the series Studia Artistarum, Brepols.

3) A. Panzica, Nicole Oresme, Questiones in Meteorologica de prima lectura. Study of the Manuscript Tradition and Critical Edition , Brill, Leiden/Boston, Brill, forthcoming.

2. Recenzované články

1) A. Panzica, « Une nouvelle rédaction desQuestions sur les Météorologiques de Nicole Oresme », in Bulletin de Philosophie médiévale (Société Internationale de Philosophie Médiévale), 57 (2015), Turnhout 2016, p. 257-264 ; DOI: 10.1484/J.BPM.5.110808

2) A. Panzica, « L’hypothèse de la cessation des mouvements célestes au XIVe siècle : Nicole Oresme, Jean Buridan et Albert de Saxe », in Vivarium. An international journal for the philosophy and intellectual life of the Middle Ages and Renaissance 56 (2018), Issue 1–2, p. 83–125; DOI: 10.1163/15685349-12341350

3) A. Panzica, « Nicole Oresme à la Faculté des Arts de Paris: LesQuestions sur les Météorologiques », in Archives d’histoire doctrinale et littéraire du Moyen Âge 84 (2017), Vrin, Paris, p. 7-89 ; DOI: 10.3917/ahdlm.084.0007

4) A. Panzica, « Les Questions sur les Météorologiques du manuscrit Vat. Lat. 4082 : Blaise de Parme, Nicole Oresme et l’Inter omnes impressiones » in Bulletin de philosophie médiévale 61 (2019), Brepols, Turnhout, p. 153-182 ; DOI : 10.1484/J.BPM.5.118704

5) A. Panzica, « Albert of Saxony’s Questions on Meteorology: Introduction, Study of the Manuscript Tradition, and Edition of Book I-II.2 », in Archives d’histoire doctrinale et littéraire du Moyen Âge 86 (2019), p. 231-356 ; DOI : 10.3917/ahdlm.086.0231

6) A. Panzica, « Air and Friction in the Celestial Region: Some Medieval Solutions to the Difficulties of the Aristotelian Theory Concerning the Production of Celestial Heat », in Early Science and Medicine 24/4 (2019), Brill, Leiden/Boston, p. 367-390; DOI: 10.1163/15733823-00244P03

7) A. Panzica, « Commenter les Météorologiques à l’Université de Cracovie : de l’assimilation des modèles parisiens à la naissance d’une tradition polonaise », in Recherches de Philosophie et Théologie Médiévales 87/1 (2020), p. 103-192 ; DOI : 10.2143/RTPM.87.1.0000000

8) A. Panzica, « Henricus Totting de Oyta’s and Nicole Oresme’s Commentaries on Meteorology : Some New Identifications in Eastern Europe » in Bulletin de philosophie médiévale 62 (2020), Brepols, Turnhout, p. 195-211; DOI: 10.1484/J.BPM.5.120653

9) A. Panzica, « Un testimone italiano della filosofia naturale di Alberto di Sassonia : i marginalia del codice Fesul. 161 della Biblioteca Medicea Laurenziana di Firenze », in Medioevo 45 (2020), p. 310-327 ; ISBN 8893871831

10) A. Panzica, « Commenti ad Aristotele nella biblioteca dell’Istituto Campana a Osimo: Umberto di Preuilly, Rodolfo Brito, Giovanni di Jandun », in Bulletin de Philosophie médiévale 63 (2021), p. 243-269 ; DOI: 10.1484/J.BPM.5.126950

11) D.A. Di Liscia & A. Panzica, « The Works of Nicole Oresme: a Systematic Inventory », in Traditio 77 (2022), Cambridge University Press, forthcoming;

12) A. Panzica, « Un contributo allo studio di Nicola Oresme ed Enrico di Langenstein dai manoscritti vaticani », in Vatican Library Review 1 (2022), forthcoming.

13) A. Panzica, « Lire Aristote en langue vernaculaire : Les Questions sur les Météorologiques du manuscrit Lucca, Biblioteca Statale, ms. 1385 », Recherches de Philosophie et Théologie Médiévales, forthcoming.

3. Příspěvky do konferenčních sborníků

A. Panzica, « Fifteenth-century textbooks: John Versoris’s commentaries, their dissemination and reworking in Central and Eastern Europe », in O. Pavlíček (éd.), Studying the Arts in Late Medieval Bohemia : Production, Reception and Transmission of Knowledge , II, forthcoming.

A. Panzica, « An (apparent) exception in the Aristotelian natural philosophy Antiperistasis as action on contrary qualities and its interpretation in the medieval philosophical and medical commentary tradition », in D.A. Di Liscia (éd.), The Concept of Motion in Late Medieval Philosophy, forthcoming.

4. Kapitoly v recenzovaných knihách

A. Panzica, « Une tentative de réductionnisme au Moyen Âge : la philosophie de la nature d’Henri de Langenstein, de Paris à Vienne », in M. Brînzei (éd.), The Rise of an Academic Elite: Deans, Masters, and Scribes at the University of Vienna before 1400 , Turnhout (Studia Sententiarum), 2022, 79-124.

A. Panzica, « La transmission de la chaleur solaire : un cas d’action à distance ? Les débats dans la tradition aristotélicienne », in N. Weill-Parot et B. Delaurenti (éds.), L’action à distance au Moyen Âge et à la Renaissance, Paris, Éditions Vendémiaire, 2022, forthcoming.

A. Panzica, « Revisiting Manuscript Munich, BSB, Clm 4375: New Identifications of Sentences Commentaries », in A. Petagine et V. Braekman (éds.), Pensées angéliques offertes à Tiziana Suarez-Nani, Basel-Berlin, Schwabe, 2022 forthcoming.

5. Recenze

A. Panzica, Jacques Lefèvre d’Étaples, La magie naturelle / De magia naturali. L’influence des astres. Édité, traduit et présenté par Jean-Marc Mandosio, in Revue d’Histoire des Sciences 72/2 (2019), Paris, 241-243 ; DOI : 10.3917/rhs.722.0411.

A. Panzica, « Les théologiens face aux astres : compte rendu de Maria Sorokina Les Sphères, les astres et les théologiens. L’influence céleste entre science et foi dans les commentaires des Sentences (v. 1220-v. 1340) », in Revue des Questions Scientifiques 2022, forthcoming.